Ruka Páně...
„Vždyť ruka Páně byla s ním!“, končí evangelium předposledního adventního dne (Lk 1,57-66). Člověku se téměř zastavuje dech údivem, jak bibličtí autoři soustavně kontemplují ruku Páně, Hospodinovu pravici, jeho mocné rámě, kterým vede svůj lid. S úžasem hledí na Hospodinovy ruce, jak z prachu země formují člověka (Gen 2,7). S obdivem vzhlíží k Hospodinově vztažené paži, která vysvobozuje Izraelský lid z Egyptského otroctví (Ex 6,6) S bázní pozorují, jak Hospodinova ruka těžce doléhá na nepřátele Izraele (1 Sam 5,6). S dojetím vyznávají, že Hospodin si vyryl Sión do svých dlaní (Iz 49,19)... Nepodobají se snad obyvatelé judského pohoří, kteří fascinovaně mluví o událostech kolem narození Jana Křtitele, na Milou, která ve dveřích zahlédla ruku Milého a „její nitro se zachvělo“ (Pís 5,4)? Kdo byl alespoň jednou zamilován, určitě ví, o čem se mluví... V předposlední adventní den Milý dává zahlédnout svou ruku. Milující oči dovedou zahlédnout milovanou ruku i v těch nejnepatrnějších detailech dne. Rozechvěje se tvoje nitro a vstaneš mu otevřít?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.