Trochu jiná modlitba za duše v očistci

4. 11. 2008 21:12

 Mám ráda dušičkový čas. Má svou atmošku, která podle mně vůbec nemusí nic závidět té vánoční... I když je úplně o jiném tajemství. V tyto dny jsem se v jedné chytré knize dolistovala k modlitbě za duše v očistci od našeho zakladatele, blahoslaveného Jakuba Alberione. A napadlo mi, že by docela stálo za to se o ni podělit. Modlitba vznikla v roce 1956, takže možná z ní tu i tam zavane trošku historický nádech, ale myslím, že stojí za to. Z několika důvodů:

1. V prvním bodě vede k obnovení víry ve společenství s tzv. "trpící církví", což nám asi ne vždy úplně dochází, v co to vlastně věříme.

2. Vzpomíná na ty duše, které za života nesly velkou zodpovědnost. To podle mě docela hodně pomáhá uvědomit si i tu vlastní.

3. Pro Alberiona a paulínskou rodinu je charakteristická modlitba za ty, kteří jsou v očistci kvůli špatné četbě, filmové produkci apod. Schválně, vzpomene si na ně někdo někdy? ;-) No, ale už to nebudu moc komentovat. Ať se líbí. Nebo spíš, ať pozvedá i vaše/tvoje srdce k Pánu. [Kdyby vám v překladu něco nesedělo, klidne mi dejte vědět. Ráda opravím.] 

1. Pane, můj Stvořiteli a Vykupiteli, věřím, že ve své spravedlnosti jsi připravil očistec pro duše, které vstupují do věčnosti dříve, než zcela vyrovnali dluhy za své viny nebo tresty za ně. Věřím také, že ve svém milosrdenství přijímáš přímluvy a zvláště eucharistickou oběť za jejich úlevu a vysvobození. Oživuj ve mně tuto víru a vlij do mého srdce soucit s těmito drahými trpícími bratry a sestrami, abych napomáhal k jejím brzkému přijetí do nebe. Odpočinutí věčné... 

2. Pane Ježíši Kriste, Králi slávy, na přímluvu Panny Marie a všech svatých, vysvoboď z utrpení očistce duše věrných zemřelých. A ty, svatý Michaeli, kníže nebeského vojska, uveď je do svatého světla, které Pán přislíbil Abrahámovi a jeho potomkům. Pane, předkládám ti své oběti a modlitby chvály. Přijmi je za duše, na které dnes vzpomínám a připusť je k světlu a k věčné radosti. Odpočinutí věčné... 

3. Ježíši, dobrý Mistře, prosím tě za duše, k nimž mě poutá vděčnost, spravedlnost, láska nebo příbuzenské vztahy. Prosím tě za příbuzné, dobrodince v duchovních i hmotných záležitostech, spolubratry a přátele. Prosím tě za osoby, které na zemi nesli velkou zodpovědnost: za kněze, politiky, představené, řeholníky, učitele. Prosím tě také za duše, které jsou všemi zapomenuty i za ty, které byli za svého pozemského života oddané eucharistické úctě, Panně Marii, svatému Pavlovi. Otevři jim co nejdříve nebeskou blaženost. Odpočinutí věčné... 

4. Děkuji ti, Ježíši Božský Mistře, který jsi sestoupil z nebe, abys svým učením, svou svatostí a svou smrtí pozvedl člověka ze zla. Prosím tě za duše, které jsou v očistci kvůli zlému tisku, zlé filmové produkci, zlým rozhlasovým a televizním pořadům, ať už jsou to podnikatelé, sponzoři, redaktoři, technici, distributoři či diváci, čtenáři nebo posluchači. Věřím, že když tyto duše budou jednou osvobozeny a připuštěny do věčné radosti, budou se u tebe přimlouvat a prosit za moderní svět, aby všechna dobra, která jsi lidem daroval k povznesení jejich pozemského života, sloužily i apoštolátu a věčnému životu. Odpočinutí věčné... 

5. Milosrdný Ježíši, pro tvé bolestné utrpení a pro lásku, kterou mě miluješ, tě prosím, odpusť mi časné nebo věčné tresty, které jsem si svými mnohými hříchy zasloužil. Daruj mi ducha kajícnosti, citlivé svědomí, nenávist ke každému dobrovolnému všednému hříchu a potřebné dispozice k získání odpustků. Nakolik můžu, zavazuji se prosit za duše v očistci. A ty, nekonečné Dobro, daruj mi stále živější horlivost, aby tě moje duše, když se oddělí od těla, mohla hned kontemplovat, milovat a radovat se z tebe v nebi. Odpočinutí věčné...  

 

Zobrazeno 4163×

Komentáře

Ester

"věřím, že ve své spravedlnosti jsi připravil očistec pro duše, které vstupují do věčnosti dříve, než zcela vyrovnali dluhy za své viny nebo tresty za ně"<br />
<br />
Myslím, že to byl kdysi právě kardinál Ratzinger, který mluvil o očistci jako o místu, kde si naše oči budou zvykat na oslnivou krásu (zář) Krista....<br />
(a to je uplne jiny vyklad ocistce nez ten klasicky katechismovy - zlocin a trest)<br />
<br />
Jak můžeme Bohu vyrovnat "dluhy za své viny"? Ano, po každém hříchu zůstává zranění, které jsme si udělali sami nebo které jsme udělali druhým, ale to se nemusí nutně nazývat trestem.... Když Bůh odpouští, odpouští dokonale, maximálně může zůstat zranění, které když Ho budeme prosit, může uzdravit. <br />
Je možné se modlit za uzdravení, konat dobro.... Ale jakou náhradu může člověk dát Bohu? Může jen důvěřovat jeho nevyčerpatelnému milosrdenství, že se nad ním slituje, když ho z celého srdce prosí za odpuštění a když chce žít lépe....

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio